Zařízení
Zařízení, které slouží k ohřevu teplé užitkové vody je možné rozdělit na dvě velké skupiny. První jsou systémy dle způsobu oběhu teplonosné kapaliny a druhé dle počtu okruhů.
Podle způsobu oběhu teplonosné kapaliny
a) Systémy se samotížným oběhem (můžete se také setkat s názvem gravitační systémy)
Tento systém je vhodný u jednoduchých malých solárních systémů, jež jsou především určeny k sezónnímu ohřevu teplé užitkové vody.
Jedná se o solární systémy, které využívají k oběhu teplonosné kapaliny gravitaci mezi kolektorem a zásobníkem. Teplonosná kapalina v systému proudí a to díky rozdílu hustoty mezi ochlazenou a ohřátou kapalinou. V tomto systému je solární zásobník umístěn výše než kolektory. K výhodám tohoto systému jsou nižší náklady na pořízení, jednoduchost, systém není závislý na žádném vnějším zdroji energie a je velmi spolehlivý. Ovšem, je zde i několik mínusů. Velká část takových kolektorů je navržena na nucený oběh. Další nevýhodu je zde špatná regulace průtoku kapaliny.
b) Systému s nuceným oběhem
Druhou skupinou jsou systémy s nuceným oběhem. Ty při své činnosti využívají k oběhu teplonosné kapaliny oběhové čerpadlo. Nevýhodou tohoto systému jsou vyšší náklady, je složitější než gravitační systém, je méně spolehlivý a je závislý na vnějším zdroji energie. Naopak značnou výhodou je přesná regulace průtoku kapaliny a zmenšení průtoku.
Podle počtu okruhů
Podle počtu okruhů rozdělujeme solární systémy na:
a) jednookruhové
Tyto systémy pracují bez výměníku tepla. Jejich účinnost je vysoká a mají celkem nízké pořizovací náklady. A především jsou jednoduché. Tyto 3 vlastnosti můžeme zařadit mezi výhody jednookruhových solárních systémů. Do nevýhod se naopak řadí možnost tvorby bakterií nebo použití pouze v sezóně. Používají se pouze v nejjednodušších zařízeních pro ohřev vody.
b) dvouokruhové
Na rozdíl od jednookruhových pracují s výměníkem tepla a s dvěma nezávislými okruhy. První okruh odvádí ohřátou kapalinu od kolektorů do výměníku tepla. Druhý okruh pak přebírá toto teplo z výměníku a vede jej do solárního zásobníku. Aby v zimních měsících nedocházelo k zamrznutí, je první okruh napuštěn nemrznoucí směsí. Díky tomu je možný celoroční provoz. Velké mínus jsou zde vysoké pořizovací náklady, složitost a horší účinnost.